V roce 2021 sepsal Josh Sim (jeden z nejznámějších aquascaperů světa) krásný příspěvek na svém facebookovém profilu o tom, jak vyfotit co nejlépe akvárium do akvaristické soutěže. V článku se nevěnoval Josh jen nastavení foťáku (clona, ISO apod.), ale především různým tipům a trikům, které obyčejného akvaristu jen tak nenapadnou, ale za to mu mohou zásadně pomoci s pořízením úchvatné fotografie. Kdo znáte akvária Joshe (pár fotografií níže), víte že mají své nezaměnitelné kouzlo a snad každý by chtěl takovouto fotografii vytvořit i u sebe doma. Ihned, co jsem si Joshův článek přečetl, napsal jsem mu a požádal ho, jestli bych jej mohl přeložit a s afiliací zveřejnit. Bez reakce. Tedy jen do minulé soboty, kdy mi dal své svolení. Takže tady je... a ještě jedna věc... dovolil jsem si pár věcí okomentovat (označeno vždy oranžovým textem a kurzívou)... snad se nebudete zlobit (omlouvám se za nedokonalosti v překladu).
"Nejsem dobrý fotograf. No dobře, nejsem dokonce ani dobrý aquascapingový fotograf. Ale i tak si posledních 13 let fotím svá akvária sám. Mé fotky jsem často fotil metodou pokus-omyl, často byly téměř dokonalé, často byly... no... řekněme ne úplně dokonalé. Jak už jsem kdysi zmínil, focení akvária je mou nejméně oblíbenou částí celého procesu tvorby nádrže do soutěže. Je to pro mě stresující a vyčerpávající. Celá ta doba, kdy pečuji o své akvárium nakonec vede k jednomu okamžiku - stisknutí spouště (nebo spíše 300 stisknutím spouště). Prostě nic pro mě... čisté trauma.
Nicméně, jakožto porotce jiných soutěží po celém světě, jsem viděl spoustu potenciálně krásných akvárií pokažených právě špatnou fotkou, což je opravdu škoda. Můžete argumentovat, že se jedná o akvarijní soutěž, ne o fotografickou soutěž. Souhlasím. Musíte si ale uvědomit, že porotce se vždy podívá na vaši jednu jedinou fotku a špatná fotka jednoduše nevyhnutelně ovlivní porotce, ať chcete nebo ne. A to nemusím zmiňovat, že umění je velice subjektivní záležitost a první dojem hraje obrovskou roli.
Občas dostávám zprávy ohledně tipů na pořízení fotografie soutěžního akvária, dotazy na techniku, nastavení foťáku atd. Takže jsem dostal nápad, že bych mohl sepsat všechno, co o fotografování akvárií vím. Mějte prosím na paměti, že tento návod je pro začátečníky. Ostřílení aquascapeři nemusí ve čtení pokračovat.
1) Vybavení
a) Foťák mám Canon 7D, který mi slouží už 10 let. Není to sice nejlepší zrcadlovka na světě, ale ani úplně amatérský foťák. Abych byl upřímný, myslím si, že většina moderních digitálních zrcadlovek (DSLR) poskytne podobnou službu. Za poslední roky udělal technologický pokrok poměrně velký skok kupředu, takže podobné zrcadlovky napříč značkami a jednotlivými modely udělají stejně dobrou práci.
b) Objektiv. Vlastním Canon EFS 17-55mm. Většina fotografů vám řekne, že objektiv je důležitější než vlastní foťák. A to bude zřejmě platit i pro focení akvárií. Můžete si vybrat téměř jakoukoli moderní zrcadlovku, ale objektiv vybírejte obezřetně. Když dojde na vybírání objektivu, první otázkou je vždy: širokoúhlý nebo ne? Abyste na to mohli odpovědět, musíte si nejdřív uvědomit, jestli máte full frame (plnoformátový snímač) zrcadlovku nebo APS-C (menší čip). APS-C snímač má crop faktor 1,6 (tedy pro Canon, nevím jak u ostatních modelů), což znamená, že pokud používáte ohniskovou vzdálenost 17 mm (tedy hypoteticky široký úhel), na zrcadlovce s APS-C bude efektivní ohnisková vzdálenost 17 mm x 1.6, což je 27 mm (a tady už o širokém úhlu nemůže být řeč). Takže, pokud plánujete focení akvária v širokém úhlu, mějte na paměti zmíněný crop faktor, pokud používáte APS-C zrcadlovku. Taky myslete na to, že některé soutěže neumožňují soutěžit s širokoúhlými fotografiemi (u jiných soutěží zase žádné takové omezení neexistuje). Také je důležité si uvědomit, že akvárium může vypadat jinak, pokud ho budete fotit na různou ohniskovou vzdálenost. Stejně tak může (ale také nemusí) hrát roli to, zda použijete širokoúhlý objektiv nebo ne. Takže pozor na to, výběr objektivu může mít zásadní roli na finální dojem z akvária. Na tomto místě bych ještě rád zmínil, že na fotografii se bude dramaticky lišit obraz akvária v porovnání s tím, co vidíte na živo ve 3D vy. Už při tvorbě layoutu akvária je dobré si občas akvárium, např. mobilem, vyfotit a podívat se, jak bude layout vypadat ve světě 2D. Občas to může být docela šok.
c) Blesk a osvětlení. Osvětlení akvária je nejdůležitějším faktorem při fotografování. Tečka! Pokud jste schopni ovlivnit sílu osvětlení během focení, máte téměř vyhráno. Posledních 10 let sice používám studiová záblesková světla, ale před tím jsem vždy snažil o to, dostat nad akvárium co nejvíce zářivek T5, jen abych nad akvárko dostal co nejvíce světla. Musím říct, že s revolučním rozvojem LED světel se dá použít i jedno toto kvalitní světlo. Na tomhle místě se sluší říct, že různé typy akvárií můžou vyžadovat různé typy nastavení světla. Některá akvária jsou totiž tmavší s mnoha stíny. Některá zase mají mnoho rostlin blízko hladiny (které můžete jednoduše přepálit). A proto může být ideální úhel a intenzita osvětlení různé pro různá akvária. A právě proto jsou studiová světla nebo jiné externí zdroje světla s nastavitelnou intenzitou a úhlem dopadu tak důležitá... dokáží vám měnit tyto parametry daleko jednodušeji, než jedno akvarijní světlo nad nádrží.
d) Dálkové ovládání. Abych mohl používat pro focení záblesková světla, musím být schopen synchronizovat spoušť na zrcadlovce se zábleskovým světlem (neplést si s bleskem na foťáku) a zároveň musím být schopný ovládat ovladačem spoušť své zrcadlovky. Naštěstí se dnes dá vše pořídit na internetu, ve specializovaných obchodech. Toto je důležité také z tohoto důvodu, že sám musím pro ideální fotografii nahánět/strašit ryby v akváriu (pokud ryby vylekáte, dostanou se na okamžik do hejna, což bývá ve finální fotografii žádoucí, hezké) a toho prostě nedocílím tím, že budu sedět u zrcadlovky a mačkat zároveň spoušť (tady se mi vybavuje jedno hodně staré video Jurijse, který seděl při fotografování akvária za foťákem a kolem bočních stěn akvária mával smetákem, aby tak vyloudil z neonek nějakou hezkou formaci). No, vlastně nepoužívám úplně dálkový ovladač, ale ovladač s kabelem... efekt je stejný, jde prostě o to, aby byl kabel dostatečně dlouhý a já mohl volně chodit kolem akvária a zároveň fotit. Tohle lekání ryb z boční strany akvária může vypadat poněkud komicky, ale vlastně jsem to dělal vždycky a nevybavuji si, že bych to někdy dělal jinak.
e) Stativ – základ, který musí mít prostě každý. Akvárium nikdy nevyfotíte ostře, pokud budete mít foťák v ruce. (Použití samospouště nebo ovladače v kombinaci se stativem je ideální varianta. Divili byste se, jaký je rozdíl v ostrosti fotografie (i na stativu), pokud zmáčknete spoušť přímo na zrcadlovce/telefonu a nebo použijete ovladač/samospoušť).
f) Soft box. Pokud používáte studiové zábleskové světlo nebo externí ledkové světlo, soft box se vám bude hodit. Slouží k lepšímu rozptylu světla ze zdroje.
2) Nastavení mé zrcadlovky
a) Čas závěrky nastavuji od 1/80 do 1/120. Čas závěrky má 2 důležité funkce: za prvé, pomůže vám k tomu, aby ryby v akvárium nebyly na fotografii rozmazané. Pomalý čas uzávěrky způsobí to, že ryby budou rozmazané. Za druhé, pomáhá kontrolovat jas fotografie. Krátké časy závěrky snižují množství světla dopadajícího na obrazový snímač, zatímco dlouhé časy závěrky množství světla zvyšují. Rychlý čas způsobí, že fotka bude tmavší, zatímco pomalý čas způsobí rozjasnění fotografie. Důležitější funkce je tedy z tohoto pohledu zaostření ryb, protože jas fotografie můžeme ovlivnit ještě jinými parametry (viz. níže + dostatečné množství světla - viz. výše), zatímco rozmazání ryb eliminujeme pouze časem závěrky. Jestliže máte v akváriu extrémně rychlé ryby (Parmička denisova nebo Tetra červenoústá), budete potřebovat čas uzávěrky rychlejší než 1/100, ale pro ryby ne tak rychlé (skaláry nebo některé tetry) vám bude stačit i 1/60. Pokud budete schopni "zmrazit" pohyb ryb různou škálou časů závěrky, můžete vybrat tu, u které bude výsledné foto jasnější (nejdříve se ale opravdu přesvědčte, že ryby nejsou rozmazané, to je v tuto chvíli priorita).
b) Clona. Obvykle f/8 až f/14. Clona nám určuje hloubku ostrosti fotografie a zároveň jas fotografie. Hloubka ostrosti vyjadřuje rozdíl vzdáleností nejvzdálenějšího a nejbližšího objektu, který se na finální fotografii lidskému oku jeví ještě jako ostrý. Pokud nastavíte např. clonu na hodnotu f/4, tak bod, na který ostříte bude ostrý, ale body, které od něj budou více vzdálené, se budou jevit více rozmazaně. Takže pokud zaostříte bod použitím f/4 např. na dominantní kámen v akváriu, tak bude ostrý, ale kameny od něj vzdálené (*směrem dozadu i dopředu) budou vypadat více rozmazaně. Naopak, pokud použijete např. f/16 a vyšší, i vzdálenější kameny od toho, na který ostříte budou ostré. V aquascapingové fotografii rozhodně chceme, aby všechno vypadalo ostře a z tohoto pohledu bychom se vždy měli snažit o nejvyšší hodnotu f. Bohužel, vysoká hodnota f vede k tomu, že se na senzor digitální zrcadlovky dostává poměrně málo světla a tím je výsledná fotografie tmavší. Z mé zkušenosti jsou hodnoty od f/8 do f/14 dostatečné k tomu, aby bylo celé akvárium dostatečně proostřené a zároveň se ještě dalo pracovat s jasem.
c) ISO. Hlavní funkcí ISO nastavení je kontrola jasu fotografie (Zkratkou ISO se ve fotografování označuje hodnota citlivosti při pořízení snímku). Vyšší číslo ISO způsobí větší jas fotografie a naopak. Negativním jevem vysoké hodnoty ISO je tvorba tzv. šumu (lehce rozmazaná fotka se spoustou miniaturních bílých teček), speciálně když si fotografii přiblížíte/zvětšíte. Nicméně moderní DSLR si dokáží s vysokou hodnotou ISO docela dobře poradit (tedy pokud nepoužíváte hodnoty nad 5000). Já obvykle používám hodnotu ISO 100 - 1000. V extrémních případech jsem použil i ISO 5000 (jako při focení akvária s názvem Pure), ale zaplatil jsem za to svou cenu v podobě finálního dojmu celé fotografie (v tomto kontextu označuje Josh finální foto jako "dreamy photo". Vliv takto zvoleného ISO na finální fotografii můžete vidět níže. Připojuji i fotografii stejného Joshova akvária s bílým pozadím... jak vidíte, pozadí hraje v tomto případě zcela zásadní vliv na celkový dojem a atmosféru celého uměleckého díla).
d) Čas závěrky, clona, a ISO. Jak jste se výše dozvěděli, všechna tyto 3 nastavení ovlivňují jas vaší fotografie. Zatímco čas závěrky (ostrost ryb) a clona (hloubka ostrosti) mají svou důležitou funkci ve vzhledu (a sekundárním efektem je jas), ISO upravuje jen a pouze jas. I proto si můžete hrát právě s těmito třemi nastaveními (ve výše uvedeném rozmezí), abyste dostali finální "správný" jas, který se bude hodit nejlépe k tomu, jak má vaše akvárium na fotografii působit. Každý layout akvária je jiný, takže o přesně daném a obecném nastavení foťáku pro všechny akvária se nedá vůbec hovořit.
e) Ohnisková vzdálenost (označení (na) objektivu, udává se v milimetrech. Ohnisková vzdálenost je základním parametrem objektivu. Představuje vzdálenost mezi optickým středem objektivu a rovinou, na které se protínají paprsky světla procházející objektivem, tj. tam, kde objektiv zaostřuje snímaný objekt. Ohnisková vzdálenost objektivu ovlivňuje zorný úhel a zvětšení. Každé ohnisko má různý úhel záběru, od toho se odvíjí použití objektivu podle toho, co chceme fotografovat). Většinou používám 17mm na své APS-C zrcadlovce, což mi ve finále dává (popsáno výše) ohniskovou vzdálenost 27 mm. Abych byl upřímný, nemyslím si, že ohnisková vzdálenost má zásadní vliv na soutěžní fotografii (stejně tak není většinou patrný rozdíl v použití širokoúhlého objektivu). Širokoúhlou fotografii akvária jsem použil pouze jednou, a to v roce 2018 u svého akvária s názvem Faith (17 mm, full frame) a "odměnou" mi za to bylo snížení počtu bodů (penalizace). Efekt použití širokoúhlého objektivu pro mě prostě nestojí za to, abych něco podobného v budoucnu opakoval.
Autor: Josh Sim (Faith, 2018)
3) Důležité tipy
a) Na focení si beru černé triko a černé kalhoty, abych minimalizoval odrazy ve skle akvária. Pokud budete na sobě mít světlé oblečení nebo světlý potisk, riskujete, že to bude vidět i na fotografii.
b) Celá místnost, kde se fotí, by měla být co nejtemnější a jediným zdrojem světla by mělo být osvětlení akvária. A proto, pokud je mé soutěžní akvárium v obýváku, tak prostě musím fotit pouze v noci. Naopak, pokud mám akvárium umístěné v místnosti, kde stačí zavřít dveře a zatemnit okno, můžu fotit kdykoli. Proč je tma při focení tak důležitá? Za prvé, chceme se vyhnout jakýmkoli odrazům na akváriu (jakýkoli zdroj světla mimo akvárium se na něm může projevit jako nechtěný odraz). Za druhé, chceme, aby jediným světlem, které dopadá na čip foťáku bylo právě světlo z akvária. Pokud je okolí akvária světlé, může toto světlo dopadat na senzor a to bude mít vliv na nastavení foťáku. Pokud nemáte jinou možnost, než fotit ve dne (když je okolí osvětlené), bude dobré, pokud se zaměříte na věci, které by se mohly v akváriu odrážet a zastíníte je použitím tmavé látky.
c) Zdroj světla (ať už je to externí světlo nebo akvarijní světlo) musí být umístěno aspoň 30 cm nad akváriem. Pokud umístíte světlo příliš blízko hladiny, jednoduše se vám stane, že horní části layoutu přepálíte (i s použitím soft boxu pro rozptyl světla). To, co chceme, je totiž měkké intenzivní světlo, nikoli silně koncentrované světlo zaměřené na jeden konkrétní bod. Takže, čím výše zdroj umístíme, tím snadněji z něj dostaneme měkké, rozptýlené světlo.
d) Zakryjte horní část nad akváriem černou deskou (prostor mezi čelní horní hranou akvária a zdrojem světla). Tohle je opravdu důležité. Vaše fotka bude vypadat ostřejší a obecně lépe (mrkněte na fotku níže). Jak jsme si řekli výše, chceme, aby jediné světlo v místnosti přicházelo z akvária. No a toho mimo jiné dosáhneme tím, že odstíníme zdroj světla nad akváriem tak, že před něj umístíme černou desku. Pokud se na čip dostane ostré světlo přímo ze zdroje, bude to mít opět dopad na kvalitu fotografie akvária.
4) Jak vytvořit světlé pozadí na akváriu?
a) Vzdálenost mezi akváriem a zadní stěnou musí být minimálně 15 cm. Pokud máte akvárium blíže u zadní stěny, bude poměrně obtížné vytvořit zářivě bílé pozadí akvária.
b) Potřebovat budete bílou stěnu nebo něco jiného bílého (např. desku, papír nebo plátno).
c) Hrajte si s nastavením foťáku (čas, clona, ISO) tak, aby zadní stěna akvária byla tak jasná, jak potřebujete.
d) Pořiďte si opravdu intenzivní osvětlení nad akvárium.
e) NIKDY neumísťujte bílé pozadí na zadní stěnu Vašeho akvária. Ano, i tak dostanete bílé pozadí, ale bude vypadat jako zeď a nebude vypadat přirozeně. Světlé pozadí byste měli vytvořit tak, že vytvoříte mezeru mezi akváriem a zadní stěnou a tento prostor intenzivně ozáříte, tím vytvoříte přirozenou hloubku a 3D efekt.
f) Pokud nemáte dostatečně silné osvětlení ze shora, můžete umocnit zadní bílé pozadí např. tím, že na něj budete svítit zespodu (na zadní straně akvária směrem na bílý papír/stěnu) dalším světlem. Tím docílíte toho, že odraz světla od bílé stěny bude větší, a tím pádem bude i pozadí světlejší. Další možností je využít odrazu použitím alobalu.
6) Jak docílit černého pozadí
a) Existuje mylný názor, že černého pozadí docílíte nalepením černé tapety na zadní stěnu akvária. Pokud to uděláte, docílíte tmavého (spíše tmavě šedého), nikoli však kompletně černého pozadí.
b) K vytvoření kompletně černého pozadí za akváriem bude potřebovat opět volný prostor mezi zadní stranou akvária a zdí. V prvním kroku budete muset vytvořit černé pozadí (černá zeď, černý papír nebo černá deska) na zdi za akváriem. V druhém kroku musíte tento volný prostor za akváriem zatemnit ze všech stran.
c) Až tímto způsobem (kdy vytvoříte kompletně černé místo za akváriem) zajistíte opravdu nádherně černé pozadí.
7) Načasování fotografie
a) Samozřejmě, že chceme, abychom akvárium fotili v tom nejlepším možném čase vývoje akvária, v čase, kdy rostliny vypadají nejlépe. Pokud máte akvárium s dominancí stonkových rostlin, nejlepší bude, když budete fotit 7 - 10 dní po posledním sestřihu.
b) Pokud máte v akváriu druhy rostlin, které rostou různým tempem (a zřejmě máte), budete si muset vše pečlivě naplánovat a prostříhat rostliny v různé dny tak, aby dosáhly nejlepší kondice ve stejném období několika dní pro focení. Například, nemůžete očekávat, že ostříháte stonkovky a mechy ve stejný den a ve stejný den také dosáhnou požadovaného tvaru/výšky). Mechům bude trvat přibližně měsíc, než dorostou, zatímco stonkovým rostlinám to bude trvat 1 - 2 týdny.
c) Nefoťte akvárium v momentě, kdy stonkovky "spí" (lístky nejsou plně rozevřené). Vždy foťte akvárium, když jsou rostliny v nejlepší kondici.
d) V den fotografování vypněte oxid uhličitý (někdy musíte vypnout CO2 už den předem). Nehledě na to, jak krásně vypadají bublající rostliny vypouštějící do okolí kyslík, právě tyto bublinky vytvářejí v akváriu nechtěný opar/mlhu/závoj na fotografii a tomu byste se měli vyhnout. I proto vypněte CO2 (nehledě na to, že samotné CO2 vytváří bubliny, které zcela narušují vzhled fotografie).
e) A ještě jedna poznámka. Pokud máte v akváriu Bolbitis a jiné kapradiny, tak vězte, že bubliny kyslíku budou vznikat na spodní straně listů a to způsobí, že se Vám budou tyto listy "zvedat" a to ve většině layoutů také nechcete. Bolbitis a další kapradiny prostě vypadají nejlépe, když směřují směrem dolů, ne nahoru.
f) Prosím, myslete na to, abyste pro soutěžní fotografii vyjmuli z nádrže VŠECHNA zařízení (vtokové a výtokové hadice, čerpadla, dropchecker, skimmery ad.). Tím, že v akváriu necháváte tyto věci ukazujete, jak si nevážíte soutěže a porotců, a že vám vlastně ani nestojí za to, abyste pro hezkou fotografii udělali aspoň toto. Jakožto porotce soutěží musím říct, že fotografie akvária, ve kterém zůstalo vybavení, hodnotím automaticky nižším počtem bodů, díky kterému jde fotografie rovnou do spodní poloviny hodnocení. Bez ohledu na to, jak dobrý je layout. Pokud vy nemáte ochotu strávit 5 minut vytažením propriet z akvária, proč by měl porotce trávit svůj čas hodnocením vaší práce?
8) Teď jsme se dostali k otázce, na kterou se mě lidé ptají nejvíc - úprava fotografie. Můžeme soutěžní fotografii upravovat?
a) Moje první rada vždycky zní: čtěte si pozorně podmínky soutěže. Pokud pravidla říkají, že úprava není povolena, pak úprava není povolena a je potřeba ji respektovat.
b) Pokud se i tak někdo rozhodne toto pravidlo porušit, měl by akceptovat i důsledky, ke kterým to může vést: bodová penalizace nebo třeba diskvalifikace. Takhle jednoduché to je. A pokud se to stane, musíte respektovat rozhodnutí komise... v prvé řadě jste to vy, kdo porušil pravidla.
c) Upravuji svoje fotografie? Ano, upravuji. Změnou velikosti (je povoleno), oříznutí, korekce objektivu, vyvážení jasu/expozice/barvy, zvýšení ostrosti fotky. Jsou tyto úpravy povolené? Přečtěte si bod a), čili pravidla dané soutěže.
d) Suma sumárum: 1. držte se pravidel konkrétní soutěže, 2. pokud se rozhodnete pro úpravy, dělejte to tak, abyste měli čisté svědomí: co může být upraveno, co nesmí být upraveno. 3. Akceptujte rozhodnutí komise, pokud se rozhodne vás penalizovat nebo vás vyloučit pro porušení pravidel.
e) V roce 2020 došlo k několika diskvalifikacím kvůli úpravám fotek. Existují soutěže, které nevyužívají svého práva na diskvalifikaci upravených fotografií, i když je stejná fotografie diskvalifikována v jiné soutěži. Nepovažuju jedno nebo druhé za absolutní pravdu, jednoduše organizátor soutěže má právo udělat to, co považuje za správné. Každé rozhodnutí má svůj důvod a nemá smysl pro nás soutěžící o tom polemizovat a být naštvaný. Pokud se nám nelíbí rozhodnutí, můžeme jednoduše pro příště tuto soutěž vynechat a nechat to tak být. Všichni soutěžící mají právo se do soutěže přihlásit, stejně jako mají právo se soutěže neúčastnit. Nevidím žádný důvod hádat se o tom, jestli některá soutěž je nebo není nefér.
f) Zaslouží si akvária, diskvalifikovaná v jedné soutěži, hodnocení v jiné soutěži, kde diskvalifikována nebyla? Rozhodně ano. Pokud si někdo myslí, že tato akvária dostala své vysoké hodnocení kvůli úpravám, tak se mýlí. Jsem přesvědčený, že by tato akvária dostala stejně dobré hodnocení, i kdyby nebyla upravena. Stále se považujeme na umělce a všichni umělci jsou perfekcionisti. Někteří upravují své fotky, aby z nich dostali drobounkou nedokonalost a uspokojili především své ego, nikoli porotce (jsem si jistý, že ti nevidí rozdíl mezi upravenou a neupravenou fotkou). A špatné akvárium se prostě nedostane na špičku celosvětové soutěže, i když bude upravené.
g) Závěrem bych chtěl říct, že tímto vším nedodávám odvahu všem těm, kdo upravují fotografie v rozporu s pravidly. Ale zároveň neodsuzuji ty, kteří to udělali. Krásné akvárium je prostě krásné akvárium a žádné úpravy fotky to nemůžou změnit.
Jestli jste tohle všechno dočetli až sem, tak musím říct wow! Máte opravdu spoustu volného času!
Díky a věřím, že vám to pomůže."
Článek byl přeložen se svolením autora (Josh Sim)
Jak jste si všimli, tento článek zas tak pro začátečníky určený nebyl. Josh popisuje poměrně dost tipů a triků, které využije i zdatný akvarista. To, že se Josh nepovažuje za dobrého fotografa akvárií, nepramení z toho, že je to pravda, ale z toho, že Josh je neuvěřitelně skromný a pracovitý člověk (můžete zde mrknout na jeho lekci v Green Aqua a dáte mi za pravdu)... Perfekcionista, který se snaží každým rokem posouvat dál a zpětně vidí své chyby, kterých by si obyčejný smrtelník sotva všiml. Jak víte, tak v Allfě organizujeme každoročně v březnu také soutěž fotografií akvárií a byli bychom rádi, kdybyste si alespoň ty základní věci vzali k srdci. Je škoda vidět akvária, která jsou opravdu hezká, ale celkový dojem hyzdí například nevytažená technika z akvária, odraz obličeje ve skle nebo kuchyňská linka za akváriem. Zase tak hodně práce těchto pár věcí nedá a přitom výsledek je úplně jiný. Nemusíte se dostat až na úroveň, na které fotí akvária Josh, ale i jednoduchá opatření můžou razantně zlepšit fotografii (a tím dojem z akvária) a výrazně zvýšit vaše šance na lepší umístění v soutěži. Napište nám do diskuze, jestli vás článek bavil a jestli vám byl užitečný. S pozdravem, Dan, Allfa
